Existuje závislost na sladkém? A jak vlastně vzniká? Konzumace glukózy v mozku vede k vyloučení dopaminu, zodpovědného za vznik závislostí a také upraví hladinu serotoninu, což vede k pocitu spokojenosti. Záleží na absolutní dávce glukózy, kterou mozek obdrží, ale také na rychlosti, s níž se toto množství do mozku dostane i na našem psychickém a fyzickém zatížení. Čím vyšší jsou, vinou fyzické lenosti a mlsání, výkyvy hladin glukózy v mozku, tím větší je pravděpodobnost vzniku závislosti na cukru v potravě a sladkém obecně.

Mezi jednoduché cukry, které k vybudování závislosti na sladkém vedou nejrychleji, patří hlavně glukózo-fruktózový sirup –velice sladce chutnající přidaná látka. Ve složení pod souhrnným názvem „cukry“ najdeme dál glukózu (hroznový cukr), čtyřikrát sladivější fruktózu (ovocný cukr), ale hlavně levný řepný cukr (sacharózu), med, třtinovou melasu (ta obsahuje trochu prospěšných barviv, stopových prvků a vitaminů), karamel (zkaramelizovaný cukr) či třtinový cukr. Kromě toho si nápoje a pokrmy můžeme osladit řadu sladkých výtažků – sirupů - z javorové, datlové, ovocné či agávové šťávy.

Všechny tyto sladce chutnající návykové substance najdeme často v kombinaci s tuky (cukrovinky, zmrzlina, pečivo, čokoláda). Tato kombinace sice nezvyšuje hladinu cukru v krvi tak rychle, jako glukóza sama – tyto výrobky mají tedy nižší glykemický index – ale glykemická nálož (absolutní množství glukózy) v nich je vysoká. Tím při jejich konzumaci vzniká větší šance vypěstovat si kromě nadváhy a obezity i řadu metabolických chorob a rychleji se k závislosti na konzumaci sladkého propracovat.

Chronický stres, alkoholismus, hladovění či léčba kortikoidními hormony a některé cukry v potravě – zejména fruktóza – snižují citlivost tkání na inzulin. Tím brání odbourávání tukových zásob – a mohou vést k nadváze a cukrovce druhého typu vinou vyčerpání přetěžované slinivky břišní.

Jsme-li již navyklí na silně sladkou chuť, nepomůže nám ani konzumace sladce chutnajících „umělých“ sladidel či sladká bylina stévie. Zhruba po jedné až dvou hodinách, co jsme mozek umělými sladidly oklamali, a cukr v krvi klesne, dostaneme neovladatelnou chuť na sladké tučné pochutiny, které hladinu glukózy v těle doplní, ale zatíží tělo nadbytečnými tuky.

Chvályhodnou výjimkou z hlediska kalorické vydatnosti i obsahu jednoduchých cukrů jsou sladidla vyrobená z kořene čekanky. Obsahují vysoké množství střevním bakteriím prospěšné vlákniny a jen velice malé množství jednoduchých cukrů. Na trhu jsou varianty obsahující 13%, ale také pouhých 5% cukrů. Proti ostatním sladidlům je například čekankový sirup zhruba polovičně vydatný i z hlediska kalorií, může tedy prospět i hubnoucím.

Braňte se závislosti na sladkém! Konzumujte raději ovoce, pozor na džusy a další sladké nápoje. Jezte dostatek škrobů - z obilovin, luštěnin a zeleniny. Budete-li si chtít „osladit život“, ochutnejte vlákninou bohatý čekankový sirup a sledujte pečlivě množství jednoduchých cukrů, tuků, bílkovin i přidaných dochucovadel a umělých sladidel ve své stravě. Platí – čím méně, tím lépe.

Podle doporučení WHO by nemělo nikdy být víc než 45g cukrů na 8000kJ stravy. Sportujte, jezte vyváženou pestrou stravu s ohledem na svůj věk, pohlaví, tělesnou stavbu, zdravotní stav a psychickou i fyzickou zátěž a zajímejte se o svou hladinu cukru a tuků v krvi, hodnotu krevního tlaku i objem v pase. Pokud se něco z toho začne zvyšovat, omezte slazení nebo sáhněte po zdrojích cukrů bohatých na vlákninu, ne na tuky.

MUDr. Kateřina Cajthamlová